7 největších klišé v pracovních inzerátech

V okamžiku, kdy se rozhodujeme o kariérní změně, nebo se jen tak nezávazně porozhlížíme po trhu práce, se setkáváme s různým zněním inzerátů na pracovních portálech. Cílem pracovních nabídek je většinou motivovat kandidáta (nejlépe toho ideálního) k odpovědi. Proč nás však některé nabídky nechávají bez povšimnutí?

„Práce na hlavní pracovní poměr” uvedena jako benefit

Registrovala jsem v nejednom inzerátu, že je práce na hlavní pracovní poměr uvedena jako benefit. A tak se ptám sebe samotné, „proč?”, když přece hledám zaměstnání, kde budu mít práci na smlouvu?!

Kanceláře v blízkosti MHD/obchodního centra/

Pokud si hledáme zaměstnání, kalkulujeme i s tím, jak nám bude cesta do práce trvat. Přece jen, nějaký čas strávíme v zaměstnání, ale doba strávená na cestě je věc druhá. Může se však stát, že i větší vzdálenost nemusí být v našem rozhodování klíčová, pokud je pro nás nabídka zajímavá. Jen opět nerozumím tomu, proč má být MHD zastávka u kanclu uvedena jako benefit?

Moderní kanceláře s fitkem a pračkou 

Možná to vypadá, že si nevážím takového luxusu, jako jsou nablýskané kancly. Pravda je, že oceňuji, když můj pracovní prostor splňuje zásadní ergonomická hlediska a nesedím na campingové židli u pomalého počítače. Nemá ale i toto být něco, co je možná samozřejmost? Nebo je to už nadstandard, aby se člověk cítil – ještě navíc dobře a pohodlně? Neunikly mi ani pracovní nabídky, kde bylo uvedeno fitko s pračkou. To už může být určitým plusem pro někoho, kdo v práci tráví i svůj život. A tak i bude za tuto možnost spíše vděčný. Jistou dvousečnost v tom ale i tak vidím. Není to spíš podprahově lákadlo, abychom v práci trávili i svůj soukromý život?

Snídaně na pracovišti, džus, káva, ovoce a sweet bar po celý den 

Pro někoho, kdo snídani standardně nestíhá, nebo je ranní ptáče, může být tato nabídka neodolatelná. Jste-li navíc ten typ, co bere snídani i jako pokus o ranní interakci s dalšími kolegy, patříte mezi šťastlivce, protože jste právě našli dream job.

Odolnost vůči stresu

Tento požadavek na „rezistenci vůči stresu”, mě napůl dráždí. Na jednu stranu je možná fér zmínit, už na pohovoru, v čem může být vaše práce stresová a jaké situace vás mohou potkávat (pokud jste si flek více idealizovali). Z některých pracovních inzerátů ale, podle mě, přímo čiší „musíš fungovat pod stresem, aby to bylo to pravý”. Proč se stres bere jako něco, co je norma? Proč když někdo nepracuje bez stresu, není to ono? Navíc ona formulka „odolnost vůči stresu”, může i potenciální kandidáty v odpovědi odradit, přičemž mohou být stresu odolní. Každý má totiž jinou toleranci, vůči stresu. 

Když budeš šikovný, můžeš/budeš…

Podmíněný přístup, „když budeš, tak…“, ve mě vyvolává řadu otázek a nejistoty. Ani my sami totiž nevíme, co je pro někoho průměrný výkon/výsledek a co je pro někoho nadstandard.

Příjemné prostředí s fajn kolegy

V zaměstnání trávíme významnou část života, a proto je i podstatné, v jakém kolektivu pracujeme. Já se odjakživa řídím heslem „nemusíme spolu chodit na pivo, ale respektujme se”. Ani nezatracuji teambuldingy na nějaké občasné bázi, nebo i sem tam nějaký „friday beer”. Vím ale, že každotýdenní plánované teambuldingy nejsou tím, co by mě navnadilo k tomu, odpovědět na pracovní nabídku.

Foto: Radek Hrachovec.